S kovářským řemeslem a uměleckou kovařinou jsem se poprvé blíže seznámil v roce 2016, díky mému kamarádovi, který je podle mne hodně talentovaným a zdatným uměleckým kovářem.
Také díky němu jsem poprvé udeřil do rozžhaveného železa a to na každoročním setkání přátel černého řemesla na Stříbském mlýně v Ivančicích a to v dílně, kovárně sochaře, Pana Josefa Zahradníka.
Od dětství jsem tvořil prostorové výrobky, hodně jsem modeloval a tvořil nejrůznější objekty, a tak nebylo náhodou, že již po pár minutách v dílně a s kladivem v ruce bylo rozhodnuto. Kovařina mne velice uchvátila a stala se součástí mého uvažování o věcech a součástí mé tvorby.